Slabé srdce

Slabé srdce nebo Bázlivá duše (rus. Слабое сердце – Slaboje serdce, ang. A Weak Heart , sk. Slabé srdce, nem. Das schwache Herz) je povídka Dostojevského. Vyšla v Otečestvennych zapiskach v roku 1848.[1, s.65] Patří k povídkám z petrohradského prostředí, jejichž předmětem je svět úředníků, podobně jako u Gogola.[2, s.33]

Slabé srdce vypráví příběh dvou mladých úředníků v Petrohradě: Arkadij Ivanovič Nedefjevič a Vasilij Petrovič Sumka. V předvečer Nového roku se Vasilij vrací domů. Arkadij si všimne, že je oblečen ve svém nejlepším obleku. Vasilij, celý nadšený, mu prozradí, že se zasnoubil. Oba přátelé se rozhodnou navštívit rodinu nastávající. Protože Líza je z chudé rodiny, starost o finanční zajištění padá na Vasilije. Čeká ho však ještě naléhavá úkol, popsat dokumenty, kterou mu zadal přímo jeho vedoucí – Julian Mastakovič. Kvůli ať dokonce vynechá oslavu samotného Juliana Mastakoviča. Když se po několika dnech Arkadij vrátí, zjistí, že jeho přítel veškerý čas strávil u Lízy as prací vůbec nepohnul.
Psychicky vypětí v něm zanechá následky. Vyvolá utkvělou představu, že upadl do nemilosti a je odsouzen k vojenskou službu. Utíká do kanceláře svého představeného, kde ho najde Arkadij. Vysvětlí, o co jde. Julian Mastakovič je zaskočen, protože Vasilijova úkol vůbec nebyla tak důležitá a klidně by snesla odklad.

Jermilov o této povídce napsal: „Tento strach (poz. strach ze skutečnosti, neustálý pocit nepevnosti, vratkosti a bezbrannosti všeho bytí) přivedl do bláznince hrdinu Vasilije Šumkova… K šílenství jej dožene nejen tento strach, ale též utrpení, jemuž je vystaveno jeho slabé, až príliš dobré srdce: zdálo se mu, se zachoval k „dobrodinci“ s najproradnějším nevděkem, když se nechal strhnout láskou k dívce, ktorá se stala jeho nevěstou, a nedokončil práci v stanovené lhůte..“[3, s. 84-85] a následně dodává: „v závěru povídky vzniká básnicky silný, kolosální obraz města, jež drtí kamenou patou životy nepatrných lidí.“[3, s.85]

Zdroje

[1] F. M. Dostojevskij ve vzpomínkách vrstevníků, dopisech a poznámkách / sest. Č. Větrinskij ; přel. Stanislav Minařík Praha: Kvasnička a Hampl, 1924

[2] KIRPIČNIKOV, Aleksandr Ivanovič. Dostojevskij a Pisemskij: pokus o srovnávací charakteristiku. Prostějov: J.F. Buček, 1918

[3] JERMILOV, Vladimir Vladimirovič. F.M. Dostojevskij. Praha: Československý spisovatel, 1957