Nemilá příhoda nebo Ošklivý příběh (rus. Скверный анекдот – Skvernyj anekdot, ang. A Nasty Story (jiné názvy: A Disgraceful Affair, An Unpleasant Predicament, A Most Unfortunate Incident, A Nasty Predicament), sk. Zlý žart resp. Mrzká príhoda, nem. Eine dumme Geschichte alebo Eine garstige Anekdote) je povídka Dostojevského z roku1862. Vyšla v časopise Vreme, kteří vydávali bratři Dostojevský.[1, s.68]
Dej
Děj povídky Nemilá příhoda začíná setkáním tří vážených pánů: Stepan Nikiforovič Nikiforov, Semjonov Ivanovič Šipulenko, Ivan Iljič Pralinskij – hlavní postava povídky. V debatě s pány, při šampaňském se Ivan Iljič zastává myšlenky humánního chování k podřízeným. Není zvyklý na alkohol, takže se mu zdá, že mu Stepan Nikiforovič a Semjonov Ivanovič oponují a neberou ho vážně.
Když se rozejdou a Ivan Iljič vyjde ven, zjistí, že ho venku nečeká kočár. Rozzlobený odmítne nabídku Semjonov Ivanoviče na svezení a rozhodně a jít pěšky. Čerstvý vzduch a mírná pripitosť mu vcelku vrátí náladu a přestane se na kočího zlobit.
Když obchází jeden z domů, najednou slyší veselý zpěv a tanec. Zeptá se strážníka, který když vidí jeho vysokou hodnost uctivě odpoví. V domě se koná svatba a ženichem je podřízen Ivana Iljiče – Porfirij Petrov Pseldonymov. Ivan Iljič se rozhodne své myšlenky uvést do praxe a demonstrovat svůj humanismus tím, že přijde pogratulovat svému podřízenému. Na svatbě neohlášená prítomnost generála vzbudí rozruch a rozpaky. Ivan Iljič si to všimne a pokusí se chovat přirozeně, tak jak si umanul předtím. Společenské rozdíly však nelze překonat tak rychle. Jeho přítomnost je na obtíž ženichovi. Jak Vysoké osobě mu nabídnou šampaňské a tak při sklence a pár drobných větách tráví čas. Původně chtěl odejít ještě pro večeří, ale málo zvyklý na alkohol, nakonec zůstává. Při jídle si (ačkoli nikdy předtím vodku nepil) dá značný kalíšek vodky a spolu se šampaňským, které vypil předtím se dostaví účinky. Generál je opilý a navíc v přítomnosti svého podřízeného. Zcela bezvládného ho ženichova matka uloží do postele určené pro novomanžele. Na další den, rychle odejde. Zůstane osm dní doma. Je zdrcený tím, jak se jeho myšlenka ukázala ve špatném, až groteskním světle. Když se vrátí do úřadu, zjistí, že Pseldonymov požádal o přeložení.
Názory
Jedmilov tvrdí, že: „Dostojevskij se jedovatě vysmívá falošnému růžovému liberalizmu jejich Vysokoblahorodí“, stále však jede o silně pesimistické dílo.[2, s.102]
Michal Bachtin o povídce Nemilá příhodanapsal: „hluboce karnevalizovaná povídka“ a dále rozvádí: „Všechno je zde postaveno na nevhodnosti a trapnosti celého případu. Všechno je plno křiklavých karnevalových kontrastů, mezaliancí, dvojlomnosti i zneuctívajícich a znesvěcujícich pádů.“[3, s.212]
František Kautman Nemilú příhodu vzpomíná při charakterizaci Petrohradu a jeho zákoutí v díle Dostojevského.[4, s.41]
V roce 1993 natočila Slovenská televize televizní dramatizaci této povídky pod názvem Zlý žart. V hlavních rolích se představili Marián Slovák, Vlado Hajdu, Marián Geišberg a Dušan Blaškovič.
Zdroje
[1] F. M. Dostojevskij ve vzpomínkách vrstevníků, dopisech a poznámkách / sest. Č. Větrinskij ; překlad Stanislav Minařík Praha: Kvasnička a Hampl, 1924
[2] JERMILOV, Vladimir Vladimirovič. F.M. Dostojevskij. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1957
[3] BACHTIN, Michail Michajlovič. Dostojevskij umělec: K poetice prózy. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1971
[4] KAUTMAN, František. F.M. Dostojevskij: věčný problém člověka. 2. vyd. Praha: Academia, 2004 ISBN 80-200-1273-7